img

Cho Oyu (8.201m)

Západní stěna


Termín:
21.04. - 31.05. 2014

Itinerář:

Den 1:Přílet do Káthmándú
Den 2: Prohlídka Káthmándú
Den 3: Bhaktapur
Den 4: Přejezd do Tibetu, Nyalam (3.750m)
Den 5: Nyalam, aklimatizace
Den 6: Přejezd do Tingri (4.300m)
Den 7: Tingri, aklimatizace
Den 8: Přejezd od Čínského Base Campu (4.900m)
Den 9: Čínský Base Camp, aklimatizace
Den 10: Posun do Intermediate Base Campu (5.200m)
Den 11: Výstup do Advanced Base Campu (ABC, 5.600m)
Den 12: ABC, aklimatizace, rest
Den 13: Aklimatizace, trek směr Camp 1 (C1)
Den 14: ABC, obřad Puja
Den 15: Aklimatizace, trek směr C1
Den 16: Technický trénink na ledovci
Den 17: Rotace do C1 (6.300m)
Den 18: Aklimatizace C1, krátký výstup nad C1 a sestup do ABC
Den 19: ABC, Rest day
Den 20: ABC, Rest day
Den 21: ABC, Rest day, čekání na počasí
Den 22: ABC, Rest day, čekání na počasí
Den 23: Rotace do Campu 2 (C2; zůstávám v ABC, nemoc)
Den 24: Kluci z C1 do C2 (7.200m)
Den 25: Kluci se vrací z C2
Den 26: ABC, Rest day
Den 27: ABC, Rest day
Den 28: ABC, Rest day, čekání na počasí
Den 29: ABC, Rest day, čekání na počasí
Den 30: ABC, Rest day, čekání na počasí
Den 31: Pokus o vrchol, výstup do C1
Den 32: Pokus o vrchol, výstup do C2 (vracím se do ABC)
Den 33: Kluci zůstávají v C2 (jsem v ABC)
Den 34: Kluci jdou na vrchol, vracejí se potom do C2
Den 35: Kluci se vrací z C2 do ABC
Den 36: Návrat z ABC do Čínského base campu, přejezd do Zhangmu.
Den 37: Přejezd ze Zhangmu do Káthmándú.
Den 38: Přelet z Káthmándú do Pokhary.
Den 39: Pokhara
Den 40: Pokhara - Káthmándú
Den 41: Odlet do ČR

21.4. Ranní přílet do Káthmándú, dokoupení vybavení. Jako první osobu z našeho týmu potkávám Sachu, dáváme se dohromady a touláme se po Káthmándú. Navštěvujeme Monkey Temple (Swayambhunath) a poté Elizabeth Hawley, legendární kronikářku výstupů v Himálaji.

img  
 
     
Káthmándú, Opičí chrám - Swayambhunath
foto by © Jan Virt

22.4. Procházka centrem Káthmándú, Durbar Square. Pomalu nasáváme atmosféru a smog hlavního města Nepálu.

23.4. Bhaktapur taxíkem tam a nazpět za 2.200 rupií. Prohlídka města a po návratu do Káthmándú balíme na cestu do Tibetu.

img  
 
     
Výhled na Káthmándú z Opičího chrámu.
foto by © Jan Virt

24.4. Vstáváme ve tři ráno. Autobusem se drkotáme do Tibetu. Před hranicemi stavíme v hotelu, jídlo. Nosiči vynáší vybavení z autobusu a náklaďáku. Přecházíme Fellowship bridge a poté několika kontrolami. Úředníci se tváří drsně. Potom nastupujeme do jeepů. Nosiči donáší náš materiál a překládají ho do náklaďáku. Za kurz 6.1 na dolar měníme Yuany, obědváme a vyrážíme do Nyalamu, kam se dostáváme večer a hned po vyložení tašek oblékáme peří a jdeme na večeři. Výška je už trochu znát, naštěstí hlava nebolí, hodně piju.

img     img  
     
           
Ulice Káthmándú. Úsměv z Bakthapuru.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

25.4. Po snídani se jdeme protáhnout na menší trek na kopec u Nyalamu. Aklimatizace zatím ok, jen do schodů jsem víc udejchanej.

26.4. Ráno snídaně v devět. Po snídani přejezd do Tingri přes sedlo Nyalam Tong La ve výšce 5.150m Ze sedla je vidět Shishapangma a Everest. Krajina vypadá jak na Marsu. Cestou se nám otevírá pohled na Everest a Cho Oyu. Tingri je malé město, všude jsou opět psi. Přes den většinou odpočívají nebo žerou zbytky z kanálu, ale v noci spustí brutální štěkot...psí párty a bitky začínají. Všudypřítomný prach je samozřejmostí.

img  
 
     
Káthmándú (काठमाडौं), náměstí Durbar.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Bhaktapur (भक्तपु), náměstí Durbar.
foto by © Jan Virt

27.4. Dopoledne jdeme na menší trek po okolí. Za městem nás šerpa vede na menší kopec za městem. Nabíráme asi 100 výškových metrů, ale potom to obracíme. Vzhledem k všudypřítomným vojákům nechtějí šerpové riskovat. Obcházíme Tingri dokola a fotíme Cho Oyu. Zbytek dne zabíjíme touláním se po Tingri.

img  
 
     
Káthmándú, náměstí Durbar - museum Hanuman Dhoka.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Stařec v Bhaktapuru.
foto by © Jan Virt

28.4. Ráno balíme a po snídani odjíždíme do Čínského základního tábora, kam přijíždíme za necelé dvě hodiny. Tam mezitím šerpové připravili kuchyňský a jídelní stan a vítají nás teplým čajem. Za chvíli přijíždí náklaďák se zbytkem vybavení a my stavíme zbylé stany. Až do Advanced Base Campu si budeme užívat luxusu stan na osobu. Po vybalení osobních věcí následuje luxusní oběd, hranolky, sardinky, fazole a trochu zeleniny. V dálce je krásně vidět Cho Oyu. Po obědě máme volný program, jdu se projít podél říčky a v rámci aklimatizace se dostávám do výšky 4.850m. Je nutné si dávat pozor, kam člověk leze nebo co fotí, kvůli čínským vojákům a jejich základnám.

img  
 
     
Bhaktapur.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Bhaktapur.
foto by © Jan Virt

29.4. V noci nasněžilo několik centimetrů sněhu. Když jdu v pět ráno na záchod, všímám si několika yaků, jak jen tak leží na zemi pokrytí sněhem. Odpoledne jdeme společně na aklimatizační trek na okolní kopce. Brodíme se přes říčku a valíme rovnou vzhůru do výšky 5.200m.

img  
 
     
Vykládka vybavení před čínskou hranicí.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Nepál, před hranicí s Čínou.
foto by © Jan Virt

30.4. Po snídani balí šerpové expediční věci do Intermediate campu, aby je mohli naložit na náklaďáku a my pomáháme balit stany a batohy na trek do předsunutého kempu. Kolem desáté ráno vycházíme. Celou dobu jdeme po štěrkové silnici s mírným sklonem. Kemp se nachází ve výšce 5.200m, hned vedle další čínské základny a je plný bordelu. Rutina se opakuje, stavíme stany a vybalujeme, naštěstí jen na jednu noc.

img  
 
     
Tibet - Nyalam (3.750m).
foto by © Jan Virt

1.5. Dnes nás čeká výstup do "opravdového" base campu, tedy do Advanced Base Camp (ABC) ve výšce 5.600m. šerpové ráno spolu s vůdcem Angelem, nakládají yaky. Máme jich asi 40. Naše skupinka vychází s jedním šerpou na cestu. Ta vede nejdřív po štěrkové silnici mírného stoupání. Po chvíli se dostáváme na firnové pole, kde silnice končí a my vylézáme na morénu. Výška je znát, jsem pomalejší. Po třech hodinách mě dobíhají yaci a začíná sněžit. Odtud jsem za necelou hodinu v ABC.

img  
 
     
Tibet - Kozenky u Tingri.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Tibet - Tingri (4.300m).
foto by © Jan Virt

2.5. Relaxační den, aklimatizujeme se na výšku. Spaní mám rozlámané, ale hlava moc nebolí. Ztrácím ale chuť k jídlu, jím po troškách a musím se přemáhat. Výškou trpí v tuto chvíli, kromě šerpů, každý. Cho Oyu byla vidět jen ráno, po zbytek dne sněží.

img  
 
     
Čínský základní tábor (4.900m).
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Okolí Čínského základního tábora.
foto by © Jan Virt

3.5. Po snídani se jdeme projít po ledovcové moréně směrem k Camp 1. Cesta nic moc, vede nahoru a dolů. Po asi hodince to se Sachou otáčíme. Po obědě relax ve stanu a pitný režim.

img  
 
     
Cesta do základního tábora Cho Oyu.
foto by © Jan Virt

4.5. V noci je kolem -6C. Snídani máme dnes o něco dřív, a to v 7:30, kvůli hinduistickému obřadu Puja. Každý dává ke kamennému oltáři co chce, většinou horolezecké vybavení. Na oltář hážeme třikrát rýži a ke konci nám šerpa pomazává tváře nějakou moukou, která za zralým strništěm krásně drží. Lama odříkává modlitby. To se několikrát opakuje a na konci obřadu několik nosičů zatancuje tradiční tanec. Po obědě máme v plánu praktický trénink na ledovci, který kvůli silnému sněžení odkládáme na další den. Zalézáme tedy do stanů a dáváme rest.

img  
 
     
Balení vybavení na yaky...
foto by © Jan Virt
img  
 
     
...a jeho vážení.
foto by © Jan Virt

5.5. První trochu seriózní trek ke Camp 1. Pod strmým šotolinovým svahem to otáčíme nazpět. Během návratu začíná silně sněžit, někdy je obtížné najít kamenné mužíky nebo bambusový klacek s páskou značící cestu v bludišti kamenů a ledu. I když jsme nalezli 200 výškových metrů, reálně jsme nastoupali mnohem víc, vzhledem ke zvlněnému tvaru ledovce. Po návratu do ABC nás všechny bolí hlava. Pomáhá mi několik šálků čaje.

img  
 
     
Yaci v Čínském base campu.
foto by © Jan Virt

6.5. Dopoledne jdeme na ledovec trochu potrénovat jumarovaní po strmém ledu a následné slanění pomocí osmy. Každý si to dáváme čtyřikrát. Takhle si blbneme se Šerpy asi tři hodinky a vracíme se hladoví do ABC. Apetit mám zpátky, cítím se mnohem líp. Po zbytek dne balím věci na další den, první rotaci do Campu 1, bude to mazec.

img  
 
     
Trek do Intermediate campu.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Intermediate camp (5.200m).
foto by © Jan Virt

7.5. Ráno dobaluju zbytek věcí, hlavně teplý spacák, který zůstane v C1 a ostatní matroš. Z batohu se stává pěknej 20kg macík. Se Sachou vycházíme jako první, ostatní členové týmu si platí do C1 nosiče, 3kg za dolar. Oba dva jdeme celkem pomalu, po chvíli se mi Sacha vzdaluje až ho ztrácím z dohledu. Cesta do C1 je hnus. Nejdřív se jde asi 7km nahoru, dolů po ledovcové moréně, až potom začne stoupání do C1. Nejdřív asi 100m po suťovém svahu, po kterém následuje další, asi 500m, s mnohem větším sklonem a suť je hodně volná. Když se dopotácím pod první svah, je mi jasné, že to s mým batohem do C1 nedám. Cestou potkávám vůdce z Asian Trekking, který mi radí, vyložit část nákladu nad prvním svahem, jinak mám zaděláno na lístek domů. I to se mi ale zdá nereálné, mám toho plný kecky. Vím, že je někde za mnou Angel, čekám na něj, ostatní jsou už z dohledu někde nahoře.

img     img  
     
           
Kameny Mani u Čínského base campu. Yaci cestou do ABC.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Po chvíli přichází Angel a vysílačkou se spojuje s našimi šerpy nahoře. Ti nám obratem sdělují, že dva nosiči, které využívali naši kluci z týmu, se vrací a jeden z nich je ochotný pomoct mi s nákladem do C1 za 30 dolarů. Čekáme tedy na něj, po chvilce je u nás a bere si do svého batohu několik z mých věcí a pádí zpátky nahoru po suťovisku. Angel jde pomalým krokem se mnou. I když mám v batohu jen asi 6kg, cítím, že jsem odvařenej. Druhé suťové pole je vražda. Je opravdu strmé, výška 6.000m a konec se zdá být v nedohlednu. Sunu nohu před nohu a těžce se mi dýchá. Asi 200m pod hřeben potkáváme nosiče, který vyložil moje cajky v C1 a platím mu doláče. Samozřejmě, cena se změnila a chce po mě 40. Nakonec jsme po několika hodinovém utrpení nahoře na hřebenu a pod námi, na druhé straně, se objevuje C1. Sacha už ve stanu roztápí sníh na čaj a polévku. Moje věci jsou ve stanu. Nacpu do sebe trochu polévky a zalehávám. Jsem neskutečně unavenej, je kolem šesté hodiny večer.

img  
 
     
Sedlo Nangpa La (5.716m).
foto by © Jan Virt

8.5. Vstáváme a nastává rutina roztápění sněhu a ledu na čaj. Dnes chce Angel vyjít několik stovek metrů výš, kvůli aklimatizaci. Cesta směr Camp 2 jde hned z C1 do pěkného kopce, už tam visí od šerpů z Asian Trekking fixy, za které jsme každý ještě v ABC dopláceli 100 dolarů. Postupně se cvakáme do jumarů na lano a pomalým tempem stoupáme vzhůru. Cítím únavu ze včerejšího výstupu a výška tomu nepomáhá. David ze Skotska to po sto metrech otáčí, jo ho po dalších asi 200m následuju. Scenerie jsou nádherný, ale jsem utahanej. Ve stanu v C1 nechávám většinu věcí a s Davidem pomalu sestupujeme suťoviskem do ABC. Cítím, že na mě něco leze. Zhoršuje se mi kašel a nastupuje rýmyčka. Nasazuju ještě ten samý den Bioparox, lokální antibiotika ve spreji. Celou noc v ABC kašlu a teče mi z nosu.

img  
 
     
Cho Oyu - základní tábor.
foto by © Jan Virt

9.5. Rest day v ABC. Snad se z toho brzy dostanu. Celou noc foukal silný vítr. Na kopci bych teď být nechtěl Hlavou se mi honí myšlenky, jak může tahle expedice dopadnout. Vím, že se mi vrchol vzdaluje, ne-li mizí. Pro klid v duši mě napadá, že zkusím aspoň maximální osobní výšku. Uvidím, jak zaberou antibiotika a jak rychle se stihnu zregenerovat. V téhle výšce, 5.700m to jde velmi pomalu, jestli vůbec.

img  
 
     
Obřad Puja.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Nosiči tancují při obřadu Puja.
foto by © Jan Virt

10.5. Další den v ABC. Celou noc prokašlu, zbytek dne se to snažím dospat a tak pořád dokola. Nad 6.000m hodně fouká, jakýkoliv postup je i pro šerpy obtížný. Předpověď říká, že má takové počasí vydržet několik dní.

img  
 
     
Cho Oyu (8.201m)
foto by © Jan Virt

11.5. Naši šerpové jdou i přes vítr do C1. Zkusí potom postavit C2, dle podmínek. Ze mě se stává chodící zombie. Angel mi na noc dává magický pilulky, Dexamethason dvakrát 0,5mg. Házím do sebe ještě Paralen a nějaký vitamíny, plus pokračuju v braní Bioparoxu. V noci kašlu míň, zato vstávám pořád na záchod, za noc plním dvě litrový "pee botles".

12.5. Ráno se cítím o něco líp, už můžu i trochu mluvit. Kluci se jdou trochu projít. Já to ještě nechci dráždit, lezu do stanu. Mám mnohem lepší náladu, to půjde...I když venku stále fouká, nahoře je prý 65km/h.

img  
 
     
Cesta po ledovci do C1.
foto by © Jan Virt

13.5. Plánem dnešního dne je výstup do C1, přespat, jít do C2, přespat v C2 a stáhnout se další den až do ABC. Mám zabaleno. Večer zase nemůžu spát, nutí mě to ke kašli. Ibuprofen si beru až ve tři hodiny ráno, zabírá a já konečně usínám. V sedm ráno jsem ale jak praštěnej. Dobaluju jako poslední, nechci aby na mě nikdo čekal. V 9:30 vycházím z ABC. Fouká studený, suchý vítr, ostatně stejně jako poslední čtyři dny. I když mám přes pusu a nos baclavu, nutí mě to ke kašli. Po pár desítkách metrů od stanu ztrácím hlas úplně, ztěží ze sebe vydám pozdrav "Hi", pak už ani to ne. Jsem KO a naštvanej, otáčím to. V ABC potkávám Angela, ten mi doplňuje dávku Dexamethasonu a přidává Allegra 120mg na spaní. čekají mě tři dny samotky v ABC se dvěma kuchtíky. Ten samý den proležím ve stanu, stará se o mě kuchtík z Tibetu. Doplňuje mi horkou vodu do termosky a k jídlu mi nosí vyhlášený Dal Bhat, což je je čočková polévka = Dal a vařená rýže = Bhat. Velmi oblíbené nepálské jídlo.

img  
 
     
Šotolinový svah při výstupu do C1.
foto by © Jan Virt

14.5. V noci se mi spí o něco lépe, hlavně díky práškům. Jsem vzhůru spíš z celodenního válení se ve stanu. Přes noc je teplota ve stanu kolem -6C, přes den, když svítí slunce, asi 35C. Ráno mi kuchtík přináší k snídani další mňamku, ohřátou rýžovou kaši s trochou rozinek. Válím se ve stanu tak ještě do desíti, pak se jdu trochu projít a potom zalézám pro změnu do jídelního stanu, kde s kuchťou koukáme na filmy na notebooku. Nejdřív se mě ptá, jestli tam nemáme něco erotickýho, ale když procházím DVD, tak se nejvíc erotiky nachází asi tak v Pretty Woman, takže vybírám Thora. K obědu mám pro změnu Dal Bhat, potom si dávám první sprchu v ABC a na chvíli lezu do stanu.

img  
 
     
Výstup do C2.
foto by © Jan Virt

15.5. Denní rutina se opakuje. Odpoledne naštěstí přichází zbytek týmu z C2. Vypadají utahaně, konečně tu bude zase s kým pokecat. I když mým hlasivkám se moc nechce.

16.5. Předpověď na několik následujících dní vypadá dobře, ale náš tým právě dokončil rotaci do C2 a na summit nejsou připravení. V ABC budeme několik dní a s postupujícím časem a počasím se uvidí. V Káthmándú musíme být nejpozději 27.5. Poleháváni v ABC mi už leze na mozek, odpoledne se jdu projít směrem k C1. Po hodině chůze, kdy to chci otočit zpátky, potkávám Kena, jak se vrací z C2. Ve dvou se to lépe šlape, za chvíli jsme v ABC.

img  
 
     
Angel v dobré náladě, Camp 1 (6.300m).
foto by © Jan Virt

17.5. Cho Oyu vypadá dnes klidně, hodně lidí nejspíš vystoupá na vrchol. Už se tam dostal ruský pár bez kyslíku, který je v ABC už od 16.4. Asian Trekking se taky nemůže dočkat, jsou tu o dva týdny déle než my. Nám nezbývá než čekat a při první další příležitosti vyrazit. Pro mě platí stále to samé. Tím, že jsem přišel o rotaci do C2 budu hůř aklimatizovaný a regeneraci neprobíhá ideálně. I přesto zkusím, kam to půjde.

img     img  
     
           
Pohled na C1. Sestup z C1 do ABC.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

18.5. V ABC nic nového. Počítám, kolik dní jsem strávil v ABC a kolik na kopci...tato horolezecká disciplína mě trochu přestává bavit.

19.5. Další den v ABC, čekáme na počasí. Naši šerpové se začínají nudit a chtějí domů. Angel jim musí vysvětlovat, kdo je tady šéf a že se směrem dolů nejde. Podle předpovědi počasí bysme měli 21.5. vyrazit na vrchol.

20.5. Poslední den před odchodem na vrchol. Sbíráme poslední zbytky sil.

img     img  
     
           
Nosič s vybavením do C1. Šerpa v ABC.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

21.5. Ráno odcházíme do C1. Všichni, vyjma mě, s nadějí na vrchol. Pod šotolinovým svahem dáváme půlhodinovou pauzu. Jde se mi zatím dobře, už se těším na ten humáč. Svahem postupuju za Pascalem, má podobné tempo jako já. Jdeme pomalu, krok za krokem. První svah je ok, za chvíli jsme nad ním a mě těší, že to jde oproti minulému výstupu, tak rychle. Čeká nás druhý svah, kterým se za čtyři hodinky dostáváme do C1. Posledních 100m pořádně fouká. Těším se do stanu, po jeho otevření mě čeká nemilé překvapení. Někdo zapomněl při poslední rotaci zavřít zadní vstup a vítr spolu s napůl otevřeným pytlíkem polévky v prášku udělali své. Polévkový prášek je úplně všude, ve spacáku, náhradním oblečení, rukavicích a botách. Jsem lehce nasranej, místo vaření vody uklízím bordel. Za chvíli přichází Angel, se kterým sdílím tentokráte stan. Chopí se přípravy vody, já se snažím dát karimatku alespoň trochu do stavu roviny. Venku stále funí, noc není nic moc.

img  
 
     
Měsíc nad Cho Oyu.
foto by © Jan Virt

22.5. Ráno vstávám trochu utahanej, ale hlavně demotivovanej. Šel jsem nahoru s tím, že si alespoň odnesu osobní výškový rekord a dojdu nad 7.000m. V tuhle chvíli mi je najednou všechno jedno. Obouvám boty, goretex, sedák a mačky. Vcházíme na první fixy, ale já to po chvíli otáčím ve výšce 6.500m. Další výstup pro mě nemá cenu. Slaňuju po fixu nazpět do C1, balím věci pro nosiče, něco si beru s sebou a odcházím sám do ABC, kde je nemocný Sacha, kterého taky skolil kašel. Ještě ten samý den večer přichází do ABC Paul, z C2. Takže jsme rázem tři bez vrcholu. Večer se s námi spojuje Angel vysílačkou z C2. Výstup z C1 do C2 jim trval 9h, namísto 6h, kvůli větru. Mají v plánu vyjít ve dvě ráno směr vrchol, bez stavění C3 (7.400m) a všichni s kyslíkem, což znamená 1.000m převýšení. I kdybych byl fit, neměl bych bez kyslíku z C2 šanci. Program se prostě upravil, nepostavil se C3 a Pascala, který to chtěl dát taky bez kyslíku, přemluvili, aby si ještě v ABC dokoupil kyslík za 1.200 dolarů, jinak by neměl na vrchol šanci.

img  
 
     
Noc v ABC.
foto by © Jan Virt

23.5. Ráno se dozvídáme, že se Angel rozhodl zůstat další den v C2, kvůli vyčerpání týmu. Na vrchol se chystají o půlnoci. Před výstupem si dávají ve stanech kyslíkové lázně.

24.5. Odpoledne dostáváme do ABC vysílačkou zprávu, že se na vrchol za pomoci kyslíku, dostávají Pascal, Dimitri a Anders. Nazpět v C2 jsou kolem druhé hodiny odpoledne a zůstávají tam přes noc.

img  
 
     
S Davidem v ABC, před pokusem o vrchol.
foto by © Dmitri Nichiporov

25.5. Ráno vychází nosiči do C1 pro stany a ostatní vybavení. Předchozí den nasněžilo deset čísel nového sněhu. V C1 mám výškové boty, sedák s matrošem, teplý spacák a péřový kalhoty. Počasí se mění, odpoledne opět sněží. Už se nemůžeme dočkat, až odsud vypadneme. Nosiči ze sněhové nadílky nadšení nejsou. Jejich strohé oblečení, hlavně plátěné kecky, nejsou na tyto podmínky úplně ideální. Cestou do C1 se zastavují v našem jídelním stanu, jestli jim nepůjčíme sluneční brýle. V průběhu odpoledne se začínají trousit kluci z našeho týmu. Nejdřív šerpové, po nich Anders, Dimitri, David a Pascal s Angelem. Hned po nich přicházejí nosiči, každý na sobě nese tak 40kg vybavení, většinou v pytlích nebo roztrhaných batozích. Po vyložení nákladu nastává obvyklý chaos, vážení vybavení a hledání vlastních věcí. Naštěstí dorazilo všechno. Dáváme večeři, kuchtíci upekli dort! V jídelním stanu vládne pozitivní atmosféra, dáváme pivka a já se dělím se zbytkem slivovice. Večer začíná opět sněžit, trochu přestává až ráno, monzun se hlásí ke slovu. V ABC ještě zůstává holandský tým, který o výstupu natáčí dokument a na vrchol chtějí všichni bez kyslíku.

img     img  
     
           
Veselá kráva, tady spíš veselý yak. Veselá kráva, tady spíš veselý yak.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

26.6. V 6:00 máme být sbalení s taškama před stany. Vstávám v pět a balím. Stan je celý pod sněhem, napadlo dalších dvacet čísel. Dáváme poslední snídani, šerpové balí stany, záchod a nakonec i jídelní a kuchyňský stan. Yaci jsou připravení, přišli do ABC už předcházející den. Kolem půl deváté odcházíme směr Intermediate Base Camp. V batohu mám věci na dva následující dny, protože tašky uvidíme až v Káthmándú. Cestou je dost sněhu, zavátá pěšina se špatně hledá. Spolu s Kenem a Sachou docházíme do IBC jako první. Celou dobu sněží, cesta se mi zdá delší než tam. Doufali jsme, že tam na nás bude čekat jeep nebo náklaďák, které nás mají svézt do Čínského base campu, ale přišli jsme moc brzo. Po chvilce přichází Dimitri a David.

img  
 
     
Cho Oyu a modlitební praporky.
foto by © Jan Virt

Klukům z čínské armády ukazujeme pasy. Venku padá déšť se sněhem, zvou nás k sobě do kasáren a dávají nám horkou vodu. Vypadá to, že jsou celkem tři, nejmladšímu je 18, kapitánovi 24. S jediným kapitánem se domlouváme lámanou angličtinou. Po hodině přijíždějí auta. Šest se nás nacpe do jeepu i s batohama, zbytek musí do náklaďáku a počkat až dorazí Yaci s vybavením. V Čínském base campu se krajina změnila, tráva je zelenější a stále trochu sněží. Za chvilku přijíždí zbytek našeho týmu a společně odjíždíme jeepama do Tingri, kde si dáváme oběd a potom přejíždíme do Zhangmu, kde přespíme. Cestou stále prší a do Zhangmu přijíždíme večer. Po večeři se rozdávají diplomy, ale párty se nekoná, jsme utahaný a těšíme se na sprchu a pořádnou postel.

img  
 
     
Poslední den v ABC, balení a sestup do "civilizace".
foto by © Jan Virt

27.6. Ráno nás čeká kontrola na hranici s Nepálem a přechod Friendship mostu. Směrem z Číny to jde nějak rychleji, za chvíli jsme v Nepálu a nasedáme do jeepu, který nás sveze do Káthmándú. Cesta je bez asfaltu a slušně to s námi hází, ale to už známe z cesty tam. Za necelé čtyři hodiny jsme v hotelu v Káthmándú, kde potkáváme šéfa agentury, Dana Mazura. Zbytek dne jdeme se Sachou na nákupy a večer na pivko.

img  
 
     
Nepál - Pokhara, jezero Phewa.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Nepál - Pokhara, jezero Phewa.
foto by © Jan Virt

28.6. Se Sachou přemýšlíme, co podniknout do našich odletů. Na snídani se ale setkáváme s Kenem a Paulem, kteří se rozhodli pro výlet do Pokhary, letecky. Nápad mě hned nadchnul, Sacha se ale nakonec nepřidává. Hned po snídani jdeme do cestovky, kde nám zařizují letenky a hotel. Odlet je ve tři, rychle balíme drobnosti na tři dny a za chvíli sedíme v taxi na vnitrostátní letiště. Let trvá půl hodinky, krajina se pod námi mění na zelenou a my přistáváme v Pokhaře, kde relaxujeme, cpeme se pizzou, pivkem a dezerty. Někde těch osm ztracených kil nabrat musim.

img  
 
     
Nepál - Pokhara, v pozadí posvátná hora Machhapuchhre (Fishtail), 6.993m.
foto by © Jan Virt

Rekapitulace? O Cho Oyu se všude píše, že patří mezi nejlehčí osmitisícovky s nejmenším objektivním rizikem pádu lavin, apod. Úspěšnost naší expedice byla 57% se Šerpy, 44% bez nich. U ostatních expedic tomu bylo podobně a holandský tým, který měl jít na vrchol pár dní po našem opuštění základního tábora, se musel vrátit, protože jim lavina potrhala stany v C2. Základní tábor, tedy Advanced Base Camp je velmi vysoko, 5.600m a jakákoliv regenerace je v této výšce téměř nemožná. Výhodou jarní sezóny jsou delší dny a stabilnější počasí. Vzhledem k teplejšímu klimatu se ale jde na vrchol po volných kamenech a ne po sněhu, jak je tomu na podzim, kdy se dá sjet i na lyžích. Já měl tentokrát smůlu, a souhra několika okolností mi nedovolila vystoupit bez kyslíku na vrchol. Ale jsou to hory a ne vždy se podaří realizovat vlastní plány. Jak už řekl jednou Ueli Steck, je potřeba užívat si celý proces, od tréninku po odlet domů, protože vrchol je pouze třešnička na dortu, ne cíl.

31.5. Odlet do ČR.

Členové expedice:
David Smith, Anglie
Dmitri Nichiporov, Rusko (vrchol)
Kenneth Hutt, Austrálie (sletěl paraglidem z C2 do ABC)
Paul Hudson, Austrálie
Jan Virt, Česká republika
Pascal Tiercelin, Francie (vrchol)
Anders Bergvall, Švédsko (vrchol)
Sacha Guittet, Francie
Angel Armesto, Argentina (vrchol, vůdce)

Šerpové:
Ang Kami Šerpa (vrchol)
Dawa Jangbu Šerpa (vrchol)
Dawa Jangbu Lama (vrchol)
Pemba Šerpa (vrchol)
Nima Dorjee Lama

Odkazy:

Summitclimb.com - Zprávy z naší expedice posílané Angelem a další fotky.