img

Dachstein (2.996 m)

Steinerweg: V+ (V-/A0), 1.070m


Termín:
10.7. - 11.7. 2010

Itinerář:

Den 1:
ČR -> Ramsau -> parkoviště pod lanovkou.
Den 2:
Výstup na Dachstein, sestup normálkou zpět na parkoviště. Odjezd do ČR.

Je 26. června a my přijíždíme na parkoviště pod lanovku Dachstein Gletscherbahn. Nadšení, ale rychle vystřídají smíšené pocity, a to po pohledu do jižní stěny. Vítá nás černá, mokrá skála, do půlky v mracích a pocukrovaná sněhem. I když nevypadá vůbec přívětivě, naděje umírá poslední a já doufám, že to třeba do zítra sleze a alespoň trochu oschne. Tomáš má nejspíš hned jasno, ale nedává to moc najevo. No nic, zajdeme na chatu Südwand-Hütte, přespíme a uvidíme.

img  
 
     
Přístupová cesta k Südwand-Hütte (na obr. vlevo).
foto by © Jan Virt

Na chatě nás vítá bodrý správce a když mu říkáme, co máme na zítra v plánu, vytřeští oči a vypadne z něj: "Steinerweg? No way" Když na to moc nereagujeme, své No way zopakuje ještě několikrát. Prý před týdnem vydatně sněžilo a od té doby to nikdo nešel. Nastal čas připustit si realitu.

img     img  
     
           
Pohled k nástupu na Steinerweg. ...
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Co naplat, přespíme a uvidíme druhý den ráno. Ještě před večeří si jdeme prohlédnout nástup do stěny, který není nijak náročný. Cesta do Steinerweg je společná s cestou na feratu Johann, a pak se asi po půl hodince dělí a traversuje doleva, kdežto na Johanna se odbočí vpravo nahoru. Celá jižní stěna zblízka vypadá ještě hůř. Klíčová místa, jako Steinerova nebo Salzburská lávka jsou pod peřinou sněhu a na plotnách jakbysmet. Je jasno, tentokrát to nepůjde.

img     img  
     
           
Přechod laviniště při průzkumu nástupu. Z jižní stěny je vidět pouhých 300m stěny.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

V noci vydatně prší a oblačnost je ještě níž než předchozí den. Nastává tedy plán B, který rozhodneme ráno, feráta Johann. I když jsem z pár fotek tušil, co je to za prasárnu, Tomášovi se to jako alternativa líbilo, to ale ještě netušil, do čeho jde. Feráta je hodnocená stupněm D, s jedním Éčkovým místem hned na začátku, které slouží z mého pohledu spíš jako síto, aby nebylo na ferátě narváno, což se stejně v dobrém počasí nedaří.

img     img  
     
           
Johann Klettersteig. Johann Klettersteig.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Stěna je sice mokrá, ale v cestě je tolik nasekaného železa, že si na skálu ani nesáhnete. Na vrcholu u chaty Seethaler Hütte (2740 m), jsme za dvě hodiny, dáváme pivko a po chvíli valíme zpět na parkoviště. Cestou dáváme ještě krátkou zastávku na místní Klettergarten, kde se snažíme ukojit naše lezuchtivé choutky. Ten samý den odjíždíme do ČR. Už se nemůžu dočkat, až sem pojedeme příště, to je jsem ještě netušil, že příště, rovná se druhý víkend poté.

img     img  
     
           
Johann Klettersteig - úsek Adlerhorst. Na sestupu z Dachsteinu.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

11.7. mám Déja vu, když stojím na tom samém fleku na parkovišti a čučím znova do jižní stěny Dachsteinu. Obrázek je tentokrát mnohem přívětivější. Po sněhu téměř ani památky a modrá obloha. Konečně je vidět celá cesta až na vrchol.

img  
 
     
Konečně přívětivá tvář Dachsteinu.
foto by © Jan Virt

Tentokrát spíme na parkovišti pod lanovkou. I když tam je oficiálně kempování zakázáno, při dodržování slušného chování se nikdo neohradí. Vstáváme ve čtyři hodiny ráno, cpeme do sebe snídani a za chvíli šlapeme po naší známé cestě k nástupu pod stěnu. Před námi vidíme další tři dvojice, ve třetí a páté délce. Přechod sněhového pole nebyl nikterak náročný, nejspíš díky tomu, že tam byly stopy od předchůdců. Osobně si nemyslím, že by mělo smysl tahat s sebou mačky nebo cepín, při troše opatrnosti lze pole v klidu přejít a kdyby se přeci jen někdo necítil, šutr v ruce může pomoct.

img     img  
     
           
Najdi pět rozdílů (foto z 26.6.). Najdi pět rozdílů (foto z 10.7.).
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Sněhové pole bylo stále dost velké a první dva metry skály byly zakryté. Výlez na Anseilplatz jsou nějaké čtyři metry dvojkového lezení, lezeno volně. Tam se potkáváme s další rakouskou dvojicí a strojíme se do lezeckého. První délku (resp. oficiálně podle topa druhou) leze Tomáš. Lehké lezení (30m, IV), místy borháky. 3. délka také za (50m, IV) vede lehce vlevo od výrazného žlabu (v cestě je pár nových borháků), takže orientace ok. 4. délka psaná za III (35m) pokračuje lehce doleva pod mírný převis (spárka), kde se nachází štand.

img  
 
     
Cesta Steinerweg, modře varianta přes Salzubrger band.
foto by © Jan Virt

5. délka (40m, IV) se leze kousek doleva a nahoru na výrazný odštěp. Následuje přešlap (expozice), sestup asi tři metry a opětovný výlez nad plotny, kde se nachází štand. Pozor na kousnutí lana, jde to do oblouku a mě se seklo v odštěpu. Tím pádem jsem musel udělat provizorní stanoviště dva metry pod oficiálním štandem. 6. délka (40m, IV) pokračuje přes levý vodní žlábek na začátek Plattendach.

img     img  
     
           
Pohled do nástupu na cestu. 3. délka IV.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Odtud, tedy 7. až 9. délku jdeme navázaní, ale volně. Jedná se o I až II lezení, vedoucí zpočátku prostředkem, následně pravou stranou. Místy sníh, ale bez komplikací. Podle mého názoru nejnudnější úsek celé cesty, který z dálky vypadá jako pěkná plotna, ale bohužel realita je jiná. Po 140m dolézáme ke špici Dachgiebel, kde dáváme ve stínu svačinku.

img     img  
     
           
4. a 5. délka (traverz vlevo). 6. délka IV.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Následují tři délky za IV, 10, 11 a 12, až k nástupu na Steinerovu lávku. Traverz lze uskutečnit i níž, a přejít to po Salzburské lávce (dvě délky, jedno místo IV+). Na Salzburské lávce by mělo být dobré místo pro bivak a navíc se tudy dá přejít traverzem do lehčí cesty Pichlweg. My se rozhodli pro Steinerovu lávku (dvě délky, IV- a krátká V-).

img     img  
     
           
Plattendach. 10. délka IV.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Jedná se o nádherný, exponovaný traverz, místy nutí klesnout na kolena a lézt kvůli batohu po čtyřech. Na mě vychází druhá délka traverzu za V-. Klíčové chyty jsou oklouzané, ale jedná se pouze o tři kroky, zato s luftem půl kiláku pod zadkem. Následuje 15. délka, Steinerův komín (40m, IV+), orientačně jasné, pěkné lezení. 16. délka (40m, IV-) nás dostává na Schuttplatz, což je výrazný balkón.

img     img  
     
           
Pohled do 10. a 11. délky. 12. délka.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

17. (IV) a 18. (IV+) délka vede lehce doprava, nádherné komínové lezení, batoh může ale občas vadit, nechce to moc zalézat dovnitř. 19. (IV) délka opět jasný komín. Nad stanovištěm 20. (pod převisem) orientační problémy. Tomáš odlézá více vlevo, nalézá pouze starou skobu se slaňovacím kruhem a vytváří vlastní štand. Poté to stáčíme doprava a nalézáme opět správnou linii, resp. stanoviště číslo 22.

img     img  
     
           
Steiner Band. Steiner Band.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

V tuhle chvíli k nám přichází od údolí bouřka, která mě tak trochu probudí a z určitých důvodů urychluje náš postup. Vyhrávám jackpot a vychází na mě nejtěžší místo cesty, převis za V+ (VI-/A0) v 22. délce. Bohužel nalézám moc dovnitř komínu, kde se mi zasekává batoh. Musím vylézt trochu ven, chňapu po smyci a vylézám nahoru. Déšť na sebe nenechává moc dlouho čekat a po výlezu ke štandu padají kroupy.

img     img  
     
           
15. délka, Steinerkamin. Zpětný pohled do 19. délky.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Pro úsporu času dolézám až ke stanovišti číslo 24. Tomáš dolézá ke mě a chlubí se, jak přelezl převis čistě. Samozřejmě jsem si vzápětí neodpustil poznámku, že to lezl na druhém konci lana. Podle topa se dá obejít převis někudy vlevo. 24. délka pokračuje doleva a obloukem nahoru doprava. 25. délku dělíme záměrně kvůli tření lana na dvě.

img     img  
     
           
20. délka. Pohled do 23. délky.
foto by © Tomáš Kraus foto by © Jan Virt
img  
 
     
Výhledy kousek pod vrcholem. Vlevo je vidět parkoviště, ze kterého jsme vycházeli.
foto by © Jan Virt

První stanoviště (staré skoby) se nalézá vlevo od komínu, na balkóně se šotolinou. Po výlezu z komínu pokračuji přes nýt (nejspíš 26. štand) doprava přes volné kameny a posledním komínkem nahoru ke stanovišti 27 (nýt), šotolina). Tady se odvazujeme a poslední délku za II (50m) dolézáme volně až na západní hřeben. Tudy pokračujeme podél ocelového lana feraty až na vrchol Dachsteinu.

img  
 
     
Lišák Tomáš.
foto by © Jan Virt

Spolulezci: Tomáš Kraus:

Praktické info: V cestě jsou občas nýty, štandy se většinou skládají z jednoho nýtu, ve kterém jsou zavěšené dva kroužky. Pozor, hodně délek je půlených (tj. štandy v půli cesty), může to způsobit chaos v orientaci. Friendy: měli jsme s sebou BD Camalot velikosti 2 x 0.75, 2 x 0.5, 0.4 a 1, použili jsme vždy tři/čtyři do cesty. Expresek 9, ale jinak dle uvážení. Smyc bych doporučil tak 6, ani ne tak na štandy jako na občasné prodloužení jištění kvůli tření lana a takových míst tam bylo dost. Sadu vklíněnců jsme nepoužili, ale je dobré mít je s sebou, kdyby někomu náhodou upadl svazek friendů (Tomáš ví).

Nástup: 2 hodiny z parkoviště (od chaty minus 30min). Čas výstupu stěnou psaný na 6 až 9 hodin.
Sestup: Z vrcholu Dachsteinu po feratě na ledovec, přesun doprava až na upravenou "dálnici" od rolby. Kolem stanice lanovky dolů k feratě (1h). Po feratě značenou cestou k Südwand-Hütte (1,5h) a na parkoviště (30min). Lze sjet dolů i lanovkou (19EUR) poslední jede myslím v 17:10.

Naše časy -> 6:30 Anseilplatz, 15:50 vrchol Dachsteinu (tj. 9h 20 min), 18:30 u auta na parkovišti.

Chata Dachstein Südwandhütte. Cena za matraci v lageru 15 EUR. Je v soukromém vlastnictví, neplatí zde Alpenverein (Wienerschnitzel 12 EUR, pivko 3,70 EUR).

Odkazy:

Bersteigen.at popis - Detailní topo cesty

Na závěr malé bonusové video. Mloci si vyřizujou účty u chaty Südwand-Hütte. Aktéři: Jarda vs Franta. Nakonec zvítězil Jarda, který to dává patřičně najevo, viz. foto.

img  
 
     
Who's the man?!
foto by © Jan Virt