img

Dent du Géant (4.013m)

Jihozápadní stěna: AD, IV


Termín:
18.7. - 23.7. 2009

Itinerář:

Den 1:
Příjezd do Courmayeru, ubytování v kempu.
Den 2:
Výjezd lanovkou na Torino, stan na Col du Géant.
Den 3:
Pokus o výstup na Dent du Géant.
Den 4:
Rest day.
Den 5:
Sjezd lanovkou do údolí.
Den 5:
Návrat do ČR.

Tentokrát trochu narychlo, ale přeci. Vašek rozbil prasátko, aby měl na cestu a v pátek večer hurá do Courmayeru. V sobotu ráno ještě cestou nabíráme dva dědy stopaře a sjíždíme do Chamonix, kde nás na oplátku berou na kafe. Tam ještě dokupujeme zbytky vybavení, jídlo a odpoledne se již ocitáme v Itálii, přesněji řečeno v kempu Grandes Jorasses. Počasí je klasika, prší, nad 2.500m sněží a je zima. Mont Blanc opět nezklamal.

img     img  
     
           
Z kepmu v Itálii. Nepřístupný Dent du Géant.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Předpověď nám ale dává naději a již druhý den se pakujeme a lanovkou vyrážíme na chatu Torino. Jelikož jsme tentokrát v módu úspor, bereme s sebou stan a v plné polní přecházíme do námi známého žlabu kousek od Torina, kde rozbijeme tábor. Slunce svítí, Dent du Géant nás láká a my doufáme, že sundáme pytel z minulého roku.

img     img  
     
           
Pohled shora na Salle á Manger. První délka na Dent du Géant.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Kvalitní support z Čech (pozn. autora: díky Zuzanko), nám posílá dvakrát denně zprávy o počasí a jelikož má být v pondělí 80% sunshine, není co řešit. Jelikož chceme být na nástupu první, nastavujeme budík na 2:30. Ještě za tmy, ale zato jasné oblohy plné hvězd, rychle snídáme a nastupujeme přes Col du Géant do žlabu po Zubem. Zde se náš postup trochu zpomaluje, mixový terén (II) se zdá být nekonečný a orientace mezi kameny není zrovna nejjednodušší.

img     img  
     
           
"Nečakal som, že to bude také ťažké" (druhá délka). Burgnerovy plotny shora (třetí délka).
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Konečně jsme v Salle á Manger, neboli sedle pod Zubem, odkud je to už pouze lezení. Dáváme trochu rest, ale jelikož jsou pod námi vidět další nadrženci, radši rychle nastupujeme. I tak nás už předběhl vůdce s klientem, no co, alespoň nám ukáže co, jak a kudy. I když je obloha stále jasná, vítr je stále silný a ve stínu je pěkná zima. V sedle ještě necháváme batohy, bereme to nejnutnější a jdeme na to.

img     img  
     
           
Komín ve čtvrté (+ páté) délce. Vašek slaňuje Burgnerovy plotny.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

První délka začíná traversem doleva, pak mírně vpravo a přímo na štand. Lezení není těžké, ale silný vítr a zima nám bere z prstů cit a i když lezeme v rukavicích, je to znát. Už i zde je natažené fixní lano, ne tak tlusté, jako ve vyšších partiích. Lézt se to ale dá i čistě, a je zde plno nýtů. Vůdce povídal, že tam minulý rok nebylo. Druhá délka je přímo rovně nahoru, na konci je vlevo na balkónu opět štand. Nýty ani fixy tu nejsou, ale možností na umístění vlastního jištění je dost. Jak už házet smyčky přes hroty, tak se dají zakládat i friendy. Třetí délka jsou Burgnerovy plotny. V teple a bezvětří to musí být nádherné lezení, ale i když jsem se snažil lézt to čistě bez použití fixních lan, nedalo mi to a párkrát se pěkně přitáhnul. Vlastní jištění zde není potřeba, lze cvakat expresky v bodech, kde jsou zafixovaný fixní lana.

img     img  
     
           
La Tour Ronde. Grand Capucin.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Hned nad plotnami je opět štand. Čtvrtá délka následuje fixní lano. Nejprve se jde po malých stupech a chytech přímo nahoru a následně po dobrých stupech traversem doprava, zde je další železná kotva na štand, ale já jsem to lez dál až do komínu, kde je zhruba v půlce štand. Opět presky do ok ve fixech, do spáry v komínu jsem rád vložil frienda. Vítr byl tak silný, že mi ho málem vzal z ruky. Po zaštandování řvu na Vaška, že může, ale on asi už ne. Přes vítr nešlo používat slova a po několika znameních jsem teprve pochopil, že to vzdává. Nade mnou poslední dvě délky a my to musíme otočit. Bohužel si na něm výška vybrala svou daň a nebylo mu vůbec do zpěvu.

img  
 
     
Severní stěna Tour Ronde.
foto by © Jan Virt

Rozhodnutí jít dolů byl teprve začátek. Museli jsme proslaňovat tu samou cestu dolů a bohužel jsme se tím pletli dalším dvojic do cesty. Lezli jsme na dvojčatech a vítr nám je při každém odhozu dolů někam zavál a zamotával, takže slaňování s prusíkem bylo nezbytností. Aby toho nebylo málo, tak se nám jedno z lan v předposledním slanění někde za hranou seklo, takže následoval štand ze smyčky a lezení za lanem v rozbitém terénu jižní stěny.

img  
 
     
Grand Capucin a spol.
foto by © Jan Virt

Konečně jsme v sedle pod Zubem, ale čeká nás ještě dlouhý sestup mixovým terénem zpátky na ledovec a ke stanu, kam dorážíme kolem páté hodiny. Vašek jde rovnou bez večeře spát a chrní do devíti ráno. Druhý den si dáváme rest day, i když počasí láká k nějakému výstupu. Jelikož byla v plánu i severní stěna Tour Ronde, jdeme se podívat k nástupu a na odtrhovou trhlinu. Ta je bohužel pěkně široká a musela by se obejít zprava a pak traversem zpátky do stěny. Kuloár je jeden led a nikomu z nás se po včerejším výkonu do ničeho nechce. Alespoň se kocháme výhledy na Grand Capucin. Ten samý den večer mě ještě napadá zopakovat Dent du Géant, ale jelikož večer opět začne silně foukat, až nám to ohýbá stan, je jasno a my se vracíme zpátky do údolí.

img     img  
     
           
Pohled na Mont Maudit. ...
foto by © Jan Virt foto by © Václav Kadlec

Předpověď na další dny je špatná a my volíme návrat do ČR. Cestou zpět se ještě zastavujeme v Chamonix, naposledy nasát atmosféru. S neúspěchem jsem už smířený, kopec tu bude stát ještě dlouho, otázkou je kdy už to konečně klapne.

Spolulezci: Václav Kadlec

Odkazy:

Kemp Grandes Jorasses - Celkem fajn kemp kousek od Planpinieux.